Potravinové alergie: Co (ne)jíst pro klidné bříško?

Potravinové alergie: Co to je?

Potravinová alergie je vlastně přehnaná reakce imunitního systému na určitou potravinu nebo látku v potravině, kterou vnímá jako „vetřelce“. Zatímco u většiny lidí projde jídlo trávicím traktem bez problémů, u alergika zareaguje imunitní systém přehnaně a spustí řetězec reakcí. Hlavním viníkem je bílkovina v potravině, kterou si imunitní systém splete s něčím nebezpečným. Tělo pak začne produkovat protilátky, nejčastěji imunoglobulin E (IgE), aby se s „útočníkem“ vypořádalo. Tyto protilátky se naváží na určité buňky v těle, tzv. žírné buňky, a při dalším setkání s danou potravinou se z nich uvolní histamin a další látky. A právě tyto látky mají na svědomí nepříjemné příznaky alergie.

Příznaky potravinové alergie se liší, od mírných projevů jako je svědění v ústech, kopřivka nebo ekzém, až po závažné reakce, jako je zvracení, průjem, otoky, potíže s dýcháním, a v nejhorším případě život ohrožující anafylaktický šok. Je důležité si uvědomit, že alergická reakce se může objevit i po velmi malém množství alergenu, a to už během několika minut až hodin po požití.

Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, vejce, sója, pšenice, arašídy, ořechy, ryby a korýši. Je ale důležité si uvědomit, že alergii může vyvolat jakákoliv potravina. Pokud máte podezření na potravinovou alergii, je důležité navštívit lékaře – alergologa, který provede potřebná vyšetření a stanoví diagnózu.

Nejčastější potravinové alergeny

Potravinové alergie představují přehnanou reakci imunitního systému na některé složky potravin, které jsou pro většinu lidí neškodné. Tyto složky, nazývané alergeny, spouštějí u alergiků nepříjemné a někdy i život ohrožující reakce. Mezi nejčastější potravinové alergeny patří:

Mléko: Kravské mléko je častým alergenem, zejména u malých dětí. Příznaky alergie na mléko se liší, ale mohou zahrnovat kožní vyrážky, zvracení, průjem a dýchací potíže.

Vejce: Alergie na vejce je další běžnou potravinovou alergií, která postihuje především děti. Mezi příznaky patří kožní reakce, zažívací potíže a v závažných případech anafylaxe.

Sója: Sója je luštěnina, která se vyskytuje v mnoha potravinách, a proto je alergie na sóju poměrně častá. Příznaky jsou podobné jako u jiných potravinových alergií a zahrnují kožní vyrážky, svědění, otoky a zažívací potíže.

Pšenice: Alergie na pšenici je reakce imunitního systému na bílkoviny obsažené v pšenici. Příznaky se mohou projevit jako zažívací potíže, kožní reakce, astma a v závažných případech anafylaxe.

Ořechy: Alergie na ořechy, jako jsou arašídy, mandle, kešu ořechy a vlašské ořechy, patří mezi nejčastější a potenciálně nejzávažnější potravinové alergie. I malé množství ořechů může u alergiků vyvolat anafylaxi.

Ryby a korýši: Alergie na ryby a korýše jsou poměrně časté a mohou se objevit v jakémkoli věku. Příznaky se liší od mírných, jako je kopřivka, až po závažné, jako je anafylaxe.

Semena: Alergie na semena, jako jsou sezamová semínka, slunečnicová semínka a lněná semínka, jsou méně časté, ale mohou být stejně závažné jako alergie na ořechy.

Je důležité si uvědomit, že i stopové množství alergenu může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci. Proto je nezbytné pečlivě číst etikety potravin a vyhýbat se konzumaci potravin, které obsahují alergeny, na které jste alergičtí. Pokud máte podezření na potravinovou alergii, je důležité vyhledat lékařskou pomoc a nechat se otestovat.

Příznaky potravinové alergie

Potravinová alergie a alergie na potraviny jsou vlastně to samé. Jde o přehnanou reakci imunitního systému na určitou potravinu. Příznaky se můžou projevit ihned po požití jídla, ale i s odstupem několika hodin. U každého se můžou lišit, ale existují ty nejčastější, na které si dát pozor. Mezi kožní projevy patří svědění, kopřivka, otok rtů, jazyka nebo obličeje. Často se objevují i zažívací potíže, jako je nevolnost, zvracení, bolest břicha nebo průjem. Potravinová alergie může postihnout i dýchací systém, což se projevuje kašlem, sípáním, dušností nebo rýmou. Vážnější, ale naštěstí vzácnější, je anafylaktický šok. Ten se projevuje rychlým rozvojem příznaků, jako je pokles tlaku, zrychlený tep, závratě, ztráta vědomí. V takovém případě je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Pokud u sebe nebo u někoho ve svém okolí pozorujete podobné příznaky po požití určité potraviny, je důležité navštívit lékaře. Ten provede testy a určí diagnózu.

Diagnostika a testy

Diagnostika potravinových alergií je komplexní proces, který obvykle začíná u vašeho praktického lékaře nebo pediatra. Pokud existuje podezření na alergii na potraviny, budete pravděpodobně odesláni k alergologovi – specialistovi na diagnostiku a léčbu alergií. Alergolog s vámi probere vaši anamnézu, příznaky a provede fyzikální vyšetření.

Důležitou součástí diagnostiky je i vedení potravinového deníku. Zaznamenávejte si do něj vše, co sníte a pijete, a také veškeré reakce, které se u vás objeví. To pomůže alergologovi identifikovat potenciální spouštěče vašich potíží.

K potvrzení diagnózy potravinové alergie se používají různé testy. Mezi nejčastější patří:

Kožní prick testy: Při tomto testu se na kůži aplikují malé množství podezřelých alergenů a sleduje se, zda se objeví alergická reakce, jako je zarudnutí, svědění nebo otok.

Krevní testy: Tyto testy měří hladinu specifických protilátek IgE v krvi, které se tvoří v reakci na alergeny.

Eliminační dieta: V některých případech může alergolog doporučit eliminační dietu, při které se ze stravy na určitou dobu vyřadí podezřelé potraviny a sleduje se, zda dojde ke zlepšení příznaků.

Provokacní testy: Tyto testy se provádějí pod lékařským dohledem a spočívají v podání malého množství podezřelého alergenu, aby se ověřila alergická reakce.

Je důležité si uvědomit, že neexistuje jediný test, který by dokázal potvrdit nebo vyloučit potravinovou alergii. Diagnóza se vždy stanoví na základě komplexního posouzení anamnézy, příznaků a výsledků všech provedených testů.

Život s alergií na jídlo

Život s alergií na jídlo může být někdy jako chodit po minovém poli. Nikdy nevíte, kdy na vás "zaútočí" nějaká ta potravina a vyvolá alergickou reakci. Příznaky alergie na jídlo se liší, od mírných, jako je svědění rtů, až po závažné, jako je anafylaxe. Mezi běžné potravinové alergeny patří mléko, vejce, arašídy, ořechy, sója, pšenice, ryby a korýši. Alergie na jídlo se diagnostikuje pomocí kožních testů, krevních testů a eliminační diety.

Žít s alergií na jídlo znamená být neustále ve střehu. Čtení etiket na potravinách je nutností a vaření doma se stává pravidlem. Restaurace můžou být náročné, ale s dobrou komunikací s personálem se dá riziku minimalizovat. Je důležité mít vždy po ruce léky na alergii, jako jsou antihistaminika nebo adrenalin v peru.

S alergií na jídlo se dá žít plnohodnotný život, i když to vyžaduje určitá omezení a disciplínu. Důležité je být informovaný o své alergii, umět rozpoznat příznaky a vědět, jak v případě reakce jednat.

Tipy pro zvládání alergie

Potravinové alergie mohou být otravné, ale s trochou snahy se dají zvládnout. Nejdůležitější je vědět, na co jste alergičtí. Nechte si udělat testy u alergologa, abyste měli jistotu. Jakmile víte, co vám vadí, je čas se těmto potravinám vyhýbat. Čtěte pozorně etikety, a to i u produktů, které běžně jíte. Receptura se může změnit a alergen se může objevit i tam, kde byste ho nečekali. V restauracích se nebojte zeptat na složení jídel. Vysvětlete jim vaši alergii a zeptejte se, zda vám jídlo mohou připravit bez problematických ingrediencí. Při vaření doma experimentujte s novými recepty a náhradami za běžné alergeny. Existuje spousta skvělých webových stránek a kuchařek s recepty pro alergiky. Nezapomeňte si s sebou vždy nosit léky na alergii, jako jsou antihistaminika nebo epinefrin, pokud vám je lékař předepsal. V případě alergické reakce vám můžou zachránit život. Informujte o své alergii rodinu, přátele a kolegy v práci. Vysvětlete jim, co se stane, když přijdete do kontaktu s alergenem, a jak vám v takové situaci pomoci. Žít s potravinovou alergií není vždy jednoduché, ale s trochou plánování a opatrnosti si můžete užít plnohodnotný život bez zbytečných rizik.

Nové možnosti léčby

V posledních letech se objevují nové nadějné možnosti léčby potravinových alergií, které by mohly v budoucnu nabídnout pacientům úlevu od nepříjemných a někdy i život ohrožujících reakcí. Zatímco v minulosti se léčba omezovala především na vyhýbání se alergizujícím potravinám a užívání léků tlumících alergické reakce, dnes se vědci zaměřují na imunoterapii, která slibuje dlouhodobou, ne-li trvalou toleranci k alergenům.

Jednou z metod je tzv. orální imunoterapie (OIT), která spočívá v podávání postupně se zvyšujících dávek alergenu v tekuté nebo tabletové formě. Cílem je „naučit“ imunitní systém tolerovat alergen a zabránit tak vzniku alergické reakce. OIT se již slibnými výsledky používá u alergie na arašídy, mléko, vejce a další potraviny.

Další nadějnou metodou je epikutánní imunoterapie (EPIT), která využívá náplasti s alergenem aplikované na kůži. Alergen proniká do organismu pomalu a v malých dávkách, čímž se snižuje riziko závažných alergických reakcí. EPIT se zkoumá u alergie na arašídy, mléko a vejce.

Vědci také zkoumají možnosti genetické terapie a využití nanočástic pro cílenou léčbu potravinových alergií. Tyto metody jsou zatím ve fázi výzkumu, ale skýtají velký potenciál pro budoucnost.

Je důležité si uvědomit, že nové možnosti léčby potravinových alergií nejsou vhodné pro všechny pacienty a je nutné je konzultovat s alergologem. Léčba musí být vždy individuální a přizpůsobená potřebám a zdravotnímu stavu pacienta.