Syndrom dráždivého tračníku u dívek: co má vědět rodič

Syndrom dráždivého tračníku, zkráceně IBS, se může objevit už v dospívání a u dívek či žen se popisuje častěji než u mužů. Nejde ale o „ženskou nemoc“ ani o potíže, které by se měly svádět jen na stres nebo menstruaci. Opakované bolesti břicha a změny stolice u dítěte či dospívajícího si zaslouží věcné posouzení pediatrem.

Co se pod IBS skutečně skrývá

IBS patří mezi poruchy interakce mezi střevem a mozkem. Typicky se projevuje opakovanou bolestí břicha, nadýmáním a změnou frekvence nebo konzistence stolice. Někdo má častěji průjem, jiný zácpu a u části lidí se oba stavy střídají. Vyšetření přitom nemusí ukázat strukturální poškození střeva, což ale neznamená, že si dítě obtíže vymýšlí.

Bolest je reálná.

U dospívajících mohou potíže zesilovat před menstruací nebo během ní.

Hormonální změny mohou ovlivňovat vnímání bolesti i motilitu trávicího traktu, ale samy o sobě nevysvětlují každou bolest břicha. Stejně tak stres může příznaky zhoršit, není však fér označit ho bez vyšetření za jedinou příčinu. Když rodič slyší „funkční porucha“, neměl by si to vyložit jako „nic jí není“. Znamená to, že potíže souvisejí s fungováním trávicího systému a jeho regulací, nikoli nutně s viditelným poškozením střeva.

Proč se o IBS u dívek mluví častěji

V dospělé populaci je IBS diagnostikován častěji u žen.

U dospívajících je obraz složitější, protože do hry vstupuje puberta, menstruační cyklus, jídelní režim, spánek i psychická zátěž. Důležitý je také způsob, jak dítě o potížích mluví. Některé dívky se stydí říct, že mají průjem, zácpu nebo plynatost, a raději omezí jídlo ve škole, cestování či sport.

Rodič může pomoci tím, že nebude symptomy zlehčovat ani z nich dělat tabu. Užitečnější než opakované otázky „co jsi zase jedla?“ je společný přehled, kdy se bolest objevila, jak vypadala stolice, zda dítě muselo kvůli potížím vynechat školu a jestli souvisely s menstruací. Takový záznam poskytne lékaři mnohem víc než domněnka, že problém způsobuje jedna konkrétní potravina.

IBS není potravinová alergie

Bolest břicha po jídle svádí k rychlému závěru, že jde o alergii. IBS však není alergické onemocnění. Potraviny mohou příznaky ovlivnit, ale mechanismus je jiný. U dítěte není vhodné svévolně vyřazovat mléko, lepek nebo několik skupin potravin současně, protože dlouhodobá omezení mohou zhoršit příjem energie a živin.

Velmi restriktivní dieta není dobrý první krok.

Pokud pediatr nebo gastroenterolog doporučí dietní úpravu, měl by rodič vědět, jak dlouho má trvat, co se sleduje a jak se bude jídelníček znovu rozšiřovat. U rostoucího dítěte je často vhodná spolupráce s nutričním terapeutem. Užitečné bývá nejprve upravit pravidelnost jídel, pitný režim a čas na toaletu, pokud v nich má dítě výrazný chaos, a teprve potom hodnotit, zda je potřeba cílenější zásah.

Které příznaky nepatří k domácímu experimentování

IBS může být dlouhodobý a nepříjemný, ale existují situace, kdy je potřeba hledat jinou příčinu obtíží. Lékaře kontaktujte zejména při krvi ve stolici, nechtěném úbytku hmotnosti, zpomalení růstu, opakovaném zvracení, horečkách nebo výrazném nočním buzení kvůli bolesti či průjmu. Pozornost zaslouží také nový silný problém, který se rychle zhoršuje.

• zapisujte příznaky bez hodnocení a obviňování dítěte,
• držte pravidelný jídelní a spánkový režim, pokud je to možné,
• větší dietní změny řešte s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Některé signály patří k vyšetření bez odkladu.

Diagnózu IBS stanovuje lékař podle charakteru obtíží a klinického obrazu. Někdy stačí cílené základní vyšetření, jindy je podle příznaků potřeba vyloučit jiná onemocnění, například celiakii, zánětlivé onemocnění střev nebo infekci. Rozsah vyšetření se proto u jednotlivých dětí liší.

Jak mluvit s dospívající dcerou o střevních potížích

Největší praktická pomoc může být překvapivě jednoduchá: umožnit dítěti o stolici, menstruaci a nadýmání mluvit bez zesměšňování. Dospívající potřebuje vědět, že může pediatrovi část rozhovoru říct i bez rodiče v místnosti. To často zlepší přesnost informací a dovolí otevřít témata, která by před rodinou neřekla.

Můj tip: Pokud se potíže vracejí, připravila bych před návštěvou lékaře krátký dvoutýdenní záznam příznaků. Bez počítání kalorií a bez hledání viníka v každém jídle. Cílem je ukázat vzorec, ne dítě kontrolovat. Připsala bych i menstruaci, školní absenci a noční buzení, protože právě tyto údaje se při zpětném vzpomínání snadno ztratí.

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál
• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP